Sigma 17–50mm f/1.8 DC DN Art pro Fuji X – recenze 

Světelnost f/1.8 v celém rozsahu zoomu

Jednou z hlavních předností tohoto objektivu je bezkonkurenční světelnost f/1.8 dostupná na všech ohniscích. To je zhruba o 1,3 EV více světla než u běžných zoomů s clonou f/2.8 . V praxi to znamená možnost fotit v horších světelných podmínkách (např. šero v interiéru, večerní ulice) s kratšími časy nebo nižším ISO – ideální pro reportážní momentky i cestovatelské záběry za soumraku. Navíc lze na jakoukoli ohniskovou vzdálenost dosáhnout malé hloubky ostrosti a efektně rozostřit pozadí jako s pevným objektivem. Například při focení portrétu v davu umožní f/1.8 krásně oddělit fotografovanou osobu od rušivého pozadí – to jako reportážní fotograf velmi cením. Jak poznamenal jeden uživatel: „The f1.8 is very attractive“ – ta vysoká světelnost je jednoduše lákavá oproti standardním zoomům , zejména pro profi použití. 

Ohniskový rozsah 17–50 mm vs. předchozí 18–50 mm f/2.8

Sigma tímto objektivem pokrývá praktický rozsah 17–50 mm, což na APS-C snímači Fujifilmu odpovídá cca 26–75 mm po přepočtu na full frame. Jedná se o velmi univerzální rozpětí od širokého záběru na 17 mm vhodného pro krajiny, ulice či architekturu, až po kratší tele kolem 50 mm ideální pro portréty a detaily. Oproti předchozímu modelu Sigma 18–50mm f/2.8 (ekv. 27–75 mm) tak získáváte o něco širší úhel záběru na nejkratším ohnisku, což oceníte v interiérech a stísněných prostorách. Prakticky jsem ten 1 mm na širokém konci poznal při fotografování krajiny – do záběru se vešlo o něco více scény. Na druhou stranu tele konec 50 mm zůstává podobný předchůdci a poskytuje slušné přiblížení například pro portrétní záběry hlavy a ramen. Jeden z fotografů na Redditu dokonce uvedl, že pro něj je to „perfektní rozsah ohnisek… mohl by to být můj permanentní objektiv“ – pokryje většinu situací od širokých záběrů po polodetail, aniž by bylo nutné měnit sklo.

Ještě srovnání s FUJINON 16-55/2.8:

Je pravda, že konkurence nabízí i delší rozsahy (např. Tamron 17–70mm f/2.8), ale Sigma sází na kvalitu obrazu a vyšší světelnost místo extrémního zoomu. V reálu mi 50(75) mm stačilo na většinu portrétů i detailů během cest – pokud jsem potřeboval více přiblížit, jednoduše jsem přistoupil blíž nebo udělal výřez, protože díky vysokému rozlišení a ostrosti to objektiv umožňuje. Na cestovatelskou fotografii je rozsah 17–50 mm ideální kompromis – pokryje krajiny i lidi, a pokud potřebuji opravdu telefoto, sahám po dalším objektivu. V reportáži zase často fotím širší záběry z blízkosti, takže 17 mm (26 mm eq.) mi plně vyhovuje a 50 mm stačí na izolaci subjektu ve scéně. Celkově Sigma zachovala velmi použitelné rozpětí ohnisek, které se příliš neliší od osvědčeného 18–50mm f/2.8, ale přidala k němu onu magickou světelnost navíc. 

Clonový kroužek a ovládání objektivu (KONEČNĚ!)

Velkým vylepšením oproti staršímu modelu je přítomnost clonového kroužku přímo na tubusu objektivu. Předchůdce (18–50mm f/2.8) žádný fyzický kroužek clony neměl a u Fuji fotoaparátů jste tak clonu museli nastavovat přes ovladače na těle . Nyní Sigma vyslyšela volání uživatelů – nový objektiv řady Art má krásný mechanický clonový prstenec s aretací polohy A (auto) a možností zacvakávání po třetinách EV, nebo úplného odcvaknutí pro plynulé ovládání videografy . Z pohledu fotografa zvyklého na Fuji je to radost – intuitivně můžu clonit přímo na objektivu, aniž bych spustil oko z hledáčku. Clonový kroužek má příjemný odpor a jasné kliknutí; při natáčení videa oceňuji možnost přepnout ho do hladkého chodu bez aretací.

Ovládací prvky obecně jsou na vysoké úrovni. Zoomovací prstenec je široký, vroubkovaný a chod zoomu je hladký a přesný – ohniska 17, 20, 24, 28, 35 a 40(50) mm jsou vyznačena na tubusu pro rychlou orientaci . Osticí prstenec (pro manuální ostření) je umístěn blíže přední čočce, má také příjemné vroubkování a plynulý chod; jako u všech bezzrcadlovek jde o elektronické “by-wire” ostření, nicméně reakce je velmi dobrá a umožňuje citlivé doostření. Na boku objektivu najdete přepínač AF/MF pro rychlé vypnutí autofokusu – to je skvělé, protože ne všechny Fuji těla mají takový přepínač a lovit to v menu by zdržovalo . Další lahůdkou (ne úplně obvyklou u skel pro Fuji) jsou dvě programovatelná tlačítka na objektivu. Jsou umístěna po obvodu v úhlu 90°, takže jedno padne pod prst při focení naležato a druhé při focení na výšku . Ve fotoaparátu jim můžete přiřadit funkci (typicky např. dočasné podržení ostření, AF-ON apod.) – usnadňuje to ovládání, a Sigma chytře dala dvě tlačítka, aby bylo jedno vždy po ruce v různých orientacích fotoaparátu. Celkově ovládání a ergonomii musím pochválit – Sigma Art si drží svůj standard: vše podstatné na objektivu, precizní zpracování kroužků a tlačítek, radost používat.

Ostrost a přenos kontrastu

Byl jsem zvědav, zda takto světelný zoom dokáže udržet špičkovou ostrost napříč záběrem – a musím říct, že Sigma nasadila laťku vysoko. Ostrost ve středu snímku je vynikající už na plně otevřenou clonu f/1.8 a detailů je opravdu hodně. Dokonce i recenze uvádějí, že objektiv je „impressively sharp even at f/1.8, from the center of the frame right out to the extreme edges and corners“ . Při praktickém focení jsem neměl problém s měkkým obrazem ani na f/1.8 – například textury na oblečení portrétované osoby nebo drobné detaily architektury byly ostré už od plné díry. Je pravda, že v úplných rozích záběru je při 17 mm ohnisku patrný lehký pokles ostrosti při f/1.8 (což ostatně potvrzují i laboratorní testy) – extrémní rohy jsou zkrátka u takto náročné optické konstrukce trochu měkčí . Nicméně stačí trochu přiclonit na f/2.8 a rohová ostrost se výrazně zlepší a “dožene” střed . Ve výsledku je tedy obraz napříč celým polem velmi ostrý – zejména od clony 2.8 dál je kresba homogenní a vhodná i pro krajiny či jinou práci, kde potřebujete ostré detaily až do okrajů.

Důležité je, že i při té lehce nižší rohové ostrosti na f/1.8 zůstává kontrast a celkový “punch” obrazu výborný . Sigma použila pokročilé optické členy (4× SLD a 4× asférické) a antireflexní vrstvy, které opravdu minimalizují závoje a odlesky. Podle výrobce se díky Super Multi-Layer Coating povrchům podařilo eliminovat reflexy tak, že objektiv dává bohatý, kontrastní obraz v jakýchkoli podmínkách . Mohu to potvrdit – při protisvětle se nevytvářejí výrazné závoje a fotky mají syté barvy a hluboké stíny. Například při focení za ostrého slunce nízko nad obzorem zůstaly barvy překvapivě živé a stíny kontrastní, bez mléčného oparu. Ostrost i kontrast se ještě více zlepší kolem clony f/5.6–8, kde objektiv dosahuje špičky výkonu (na f/11 a f/16 už je pak mírné měknutí difrakcí, což je normální) . Celkově ale optická kvalita překonává má očekávání – na APS-C takto světelný zoom skutečně doručuje obraz jako od pevných skel v mnoha ohledech. Digital Camera World ve své recenzi shrnuli, že „Throughout the entire zoom range, sharpness is very impressive across the whole image frame…“ a chválí i spolehlivý autofokus a bokeh – s tím nemohu než souhlasit.

Bokeh a vinětace

Pokud jde o bokeh, tedy charakter rozostřeného pozadí, Sigma opět potěšila. Vzhledem k cloně f/1.8 se dá dosáhnout podstatně většího rozostření než s běžným f/2.8 zoomem – a to na libovolném ohnisku. Pozadí ve fotografiích tak může být krásně měkké a krémové, což oceníte zejména u portrétů nebo detailů, kde chcete vypíchnout objekt. Osobně mě mile překvapilo plynulé podání bokehu: přechod od zaostřeného objektu do rozostřeného pozadí je pozvolný a přirozený, bez rušivých tvrdých hran. Díky 11lamelové cloně zůstávají navíc rozostřená světýlka a odlesky pěkně kulatái po mírném přiclonění. Tester Dustin Abbott konstatoval, že obecně „bokeh is very nice… with a nice falloff from the plane of focus to defocus, and images have a nice pop“ . Přesně tak – subjekt “vyskakuje” z obrazové plochy a pozadí neruší. V reálu jsem to vyzkoušel třeba na portrétech v uličkách tržiště: při 50 mm a f/1.8 se pozadí změnilo v sametovou změť barev a světel, která nádherně dokreslila atmosféru, ale ničím nerušila hlavní objekt. Bokeh je zkrátka lahůdka – směle konkuruje pevným sklíčkům, a to i na širších ohniscích, kde běžné zoomy tolik rozostřit neumí.

Co se týče vad jako vinětace, tak tam Sigma také odvedla dobrou práci. Vinětace (ztmavení rohů) je při otevřené cloně překvapivě nízká v celém rozsahu ohnisek . Subjektivně jsem si mírného ztmavení koutů všiml jen u úplně nejsvětlejších jednolitých ploch při 17 mm a f/1.8, a i to bylo snadno odstranitelné v postprocesu jedním kliknutím. Měření ukazují zhruba kolem 1 EV poklesu jasu v rozích na wide-open, což opravdu není mnoho – recenzent uvádí „Vignette isn’t bad at all, requiring just a +38 to correct“ , tedy stačí drobná korekce. Na delších ohniscích vinětace dále klesá. Pro mě je důležité, že při běžných fotkách lidí nebo scenerií jsem žádnou výraznou vinětaci nevnímal – rohy nejsou nepřirozeně tmavé. Navíc lehké ztmavení okrajů může v portrétech i lichotit fotce, neboť přitahuje pozornost k centru. Každopádně z hlediska vinětace nemám co vytknout – patří k nejmenším ve své třídě .

Pro úplnost zmíním i zkreslení a odlesky: objektiv lehce soudkuje na 17 mm, ale není tam prakticky žádný “mustache” efekt a korekce profilem je snadná . Okolo středních ohnisek je zkreslení minimální a na 40–50 mm přechází do mírné podušky, opět snadno opravitelné. Ve výsledku mě zkreslení v terénu nijak netrápilo – na většině fotek ani bez profilu nebylo patrné. Co se flare (prasátek) týče, díky zmiňovaným povrchovým úpravám si vede skvěle. I při focení proti slunci jsem nezaznamenal výrazné duchy nebo duhové reflexy; kontrast zůstával vysoký . Pro jistotu ale používám dodávanou sluneční clonu, která je mimochodem součástí balení a má zámek proti náhodnému otočení. Clona pomáhá eliminovat boční světlo a také chrání přední člen – Sigma ji dělá s gumovým proužkem pro měkké dosednutí a celkově robustně . Summarum: po optické stránce (ostrost, kontrast, bokeh, vinětace) tenhle objektiv exceluje a slabiny má minimální a snadno zvladatelné.

Rychlost a spolehlivost autofokusu

Pro reportážního a akčního fotografa je zásadní, jak rychle a přesně ostří autofokus. Sigma 17–50 f/1.8 DC DN Art zde nasazuje nejmodernější technologii ostření – tzv. HLA motor (High-response Linear Actuator). Jde o výkonný lineární motor, který je velmi tichý a bleskově rychlý. Osobně mě překvapilo, jak instantně objektiv přeostřuje z blízka do dálky – reakce je téměř okamžitá a bez váhání. Při focení pouliční reportáže jsem byl schopný okamžitě zachytit děj, například když se mi náhle objevil zajímavý moment, objektiv přeostřil na hlavní subjekt mrknutím oka. Ostření je navíc naprosto tiché; zkoušel jsem přiložit ucho k objektivu při přeostřování a nic jsem neslyšel . To je skvělé pro nenápadné focení na ulici nebo při svatebním obřadu, kde nechcete rušit cvakáním a bzučením. Rychlost ostření je na úrovni nejlepších skel – fotograf Dustin Abbott uvádí, že rychlost je téměř okamžitá v drtivé většině situací a DCW ve shrnutí zmiňuje „autofocus is fast, reliably accurate and virtually silent“ . To mohu potvrdit – objektiv trefuje focus spolehlivě, během testování jsem neměl prakticky žádný záběr, který by byl zkažený špatným zaostřením.

Na Fuji X-T4/X-T5 tělech, s nimiž jsem sklo zkoušel, fungovalo kontinuální ostření výborně i na pohybující se objekty. Díky vysoké světelnosti f/1.8 a rychlému motoru umí objektiv dobře sledovat subjekt a udržovat ho ostrý, což je super pro focení akcí, tance nebo sportu (v mezích ohniskového rozsahu). U videa se ostření chová plynule, přeostřování je rychlé ale ne “cukavé”, a hlavně objektiv téměř nepřeostřuje ani neloví. Plynulé přechody ostrosti při změně záběru vypadají velmi cinematicky – zkoušel jsem třeba plynule přeostřit z popředí na pozadí a šlo to hladce, bez škubnutí. Sigma navíc minimalizovala focus breathing (posun úhlu záběru při ostření) – při přeostření se velikost objektů v záběru téměř nemění , což oceníte u videa. Co objektiv není, je parfokální – při zoomování z 17 mm na 50 mm dojde k nepatrnému posunu ostrosti . To znamená, že nemůžete při natáčení plynule zazoomovat bez ztráty ostrosti; pro video tedy doporučuji zazoomovat předem a pak až natáčet, nebo nezoomovat v záběru. Není to ale nic neobvyklého (většina moderních zoomů parfokálních není).

Celkově z pohledu autofokusu nemám výhrad. Pro mé reportážní a cestovní účely je klíčové rychle zareagovat a mít ostrý snímek – a Sigma 17–50mm f/1.8 to splňuje na jedničku. Dokonce i při menší cloně (kde je hloubka ostrosti mělká) objektiv ostří velmi přesně – oči portrétované osoby byly ostré i na f/1.8. V kombinaci s moderními Fuji těly tak dostáváte bleskový a precizní AF systém. Upřímně, rozdíl oproti starší Sigmě 18–50mm f/2.8 (která měla krokový motor) je znatelný – tamten objektiv ostřil tiše a docela rychle, ale nový Art je ještě výkonnější a jistější. Tohle sklo se nebojím použít ani v krizových momentech, kdy jde o zlomek vteřiny – vím, že mě nenechá na holičkách.

Kvalita zpracování a design řady Art

Řada Sigma Art je pověstná svou špičkovou kvalitou konstrukce a tento objektiv to potvrzuje. Hned po vybalení cítíte, že držíte prémiový kus – tubus je robustní, působí bytelně, ale přitom ne přehnaně těžce. Naopak, vzhledem k parametrům je překvapivě kompaktní a lehký: měří cca 73×116 mm a váží kolem 530 g . To je asi o 30 % méně než vážila stará DSLR Sigma 18–35mm f/1.8 Art , a dokonce méně než váží Fujinon 16–55mm f/2.8 (ten má 655 g). Sigma tak dokázala udržet váhu na uzdě – při nošení na popruhu nebo celodenním výletu není půlkilový objektiv žádné závaží, zvlášť ve srovnání s full-frame ekvivalenty. Oproti miniaturní Sigmě 18–50mm f/2.8 (290 g) je to sice nárůst, ale tady dostáváte mnohem solidnější konstrukci a tu extra světelnost. Osobně mi váha ~530 g na Fuji X-T body vůbec nevadila; set byl stále dobře vyvážený a pohodlně se držel. Jeden uživatel na fóru dokonce reagoval slovy: „Weight 535g? That’s too good to be true for an f/1.8 zoom!“ – tedy i ostatní jsou překvapeni, jak je na f/1.8 zoom lehký. Je vidět, že Sigma přepracovala optickou konstrukci velmi efektivně.

Design objektivu sleduje čistou, moderní linii typickou pro Art sérii. Matně černý povrch, bílé nápisy, minimální ozdoby – vypadá elegantně a profesionálně. Tubus je z kvalitních materiálů; Sigma často používá kombinaci kovu a odolných kompozitů. Bajonet je samozřejmě kovový a nechybí kolem něj gumové těsnění proti prachu a vlhkosti . Výrobce uvádí, že objektiv je prachu a stříkající vodě odolný – tedy plnohodnotné weather-sealing, včetně těsnění uvnitř konstrukce . Díky tomu a díky internímu zoomování a ostření by objektiv měl vydržet i nepříznivé podmínky. Interní zoom znamená, že se při změně ohniska nemění délka tubusu – zoomování se děje uvnitř a nic se nevysouvá . To má výhody: jednak se dovnitř tak snadno nedostane prach či vlhkost (méně spár kudy by “dýchal” při zoomu), jednak se nemění těžiště – na gimbalu či stativu je to stabilnější. Opravdu, při zoomování z 17 na 50 mm objektiv nemění velikost, což mě příjemně překvapilo . Interní je i ostření (přední člen se neotáčí), takže můžete bez problému používat polarizační filtry.

Zpracování detailů je parádní: zoomový i ostřicí kroužek chodí hladce, ale s přiměřeným odporem, nic se neklepe ani neviklá. Clonový kroužek cvaká jistě a má i přepínač pro aretaci na Auto a pro odkliknutí, jak jsem zmiňoval . Dodávaná sluneční clona má aretační pojistku a vnitřní sametový povrch proti odleskům. V balení najdete i měkké pouzdro na objektiv – takový ten typický “pytlík” se zipem, co Sigma k Art řadě dává. Potěší, že Sigma nešetřila ani na takových věcech, působí to dojmem kompletního prémiového produktu. Designově zapadne k modernímu Fuji tělu (byť nemá retro styl jako některé Fuji XF objektivy, což mně osobně nevadí – naopak, kombinace Fuji X-T5 + černá Sigma Art vypadá dost profesionálně).

Jediné, co by někomu mohlo chybět, je optická stabilizace v objektivu – ta zde není. Sigma spoléhá na to, že většina novějších těl Fuji X má IBIS (stabilizaci čipu) pro delší časy, a také na fakt, že světelnost f/1.8 často dovolí použít kratší časy a stabilizaci tolik nepotřebujete. Já jsem s X-T4 (která IBIS má) neměl problém, při ohnisku 50 mm jsem udržel časy kolem 1/15 s s rozumnou úspěšností. Kdo by nasadil objektiv třeba na starší X-T3 nebo X-E4 bez stabilizace, musí počítat s tím, že za špatného světla bude třeba pohlídat čas nebo použít stativ jako u jiných nestabilizovaných skel. Pro mě to však není zásadní minus – v drtivé většině situací jsem stejně fotil na kratší časy kvůli pohybu subjektů.

Zkušenosti z praxe a tipy k využití

Fotím převážně cestovatelské reportáže a portréty a musím říct, že Sigma 17–50mm f/1.8 DC DN Art se jeví jako všestranný parťák. 

• Reportáž v nízkém světle: Focení s tímto objektivem večerní ulici a interiér kostela?. Díky cloně f/1.8 jsem bez problému zvládne scény osvětlené jen svíčkami a pouličními lampami bez použití blesku, a to s časy okolo 1/60 s a ISO do 3200. Tam, kde by jiný zoom s f/2.8 už drhnul (rozmazané pohybem nebo šumem) Pro reportáže z koncertů, svateb nebo ulic za soumraku tedy naprosto ideální sklo.

• Portréty a bokeh efekt: Při focení portrétů (ať už inscenovaných nebo momentek lidí na cestách) má objektiv schopnost skvěle rozostřit pozadí. Bokeh je opravdu nádherně jemný, nikde žádné rušivé „cibulové kroužky“ nebo zdvojené linie. Také se mi líbí, že díky minimální zaostřovací vzdálenosti 28 cm a zvětšení ~0,21× dokážu fotit i detailní záběry (třeba květiny, jídlo) s hezky rozmazaným pozadím – taková malá náhrada makro objektivu v nouzi. Portrétní fotografové ocení i to, že kresba na f/1.8 je dost ostrá pro oči a řasy, ale pozadí a třeba i uši už jsou příjemně měkčí, takže subjekt opravdu „vystoupí“.

• Cestování nalehko: Na cestách se snažím minimalizovat výbavu a tahle Sigma múže nahradit nejméně tři objektivy– širokáč, základní sklo i krátký teleobjektiv. Nemusím pořád měnit skla, což je super proti vnikání prachu (zvlášť v prašném prostředí nebo na safari). Díky vynikající kresbě i na otevřenou clonu jsem neměl potřebu nasazovat pevnou 35/1.4 na večerní street foto – zoom 17–50/1.8 to pokryl. Hmotnost kolem 0,5 kg je rozumná; jasně, malý 18–50/2.8 je poloviční, ale já raději vezmu tuhle Art verzi, protože mám jedno sklo pro vše. Navíc konstrukce vydrží i horší zacházení 

• Video a stabilita: Zkoušel jsem objektiv i na videosekvence (mám malý gimbal) a díky vnitřnímu zoomu a nízké hmotnosti je to perfektní na gimbal – nic se nepřevážuje při zoomování . Autofokus ve videu přeostřuje hladce, i když musím dát pozor na to zoomování (jak zmíněno, není parfokální). Pro vlogy nebo dokumentární video je f/1.8 zoom na APS-C unikátní – můžete točit s rozostřeným pozadím jak na full frame, a to i v šeru. Jen u starších Fuji těl bez IBIS je třeba počítat, že z ruky bude záběr trochu roztřesený – v takovém případě pomůže gimbal nebo stativ. Také minimální focus breathing potěší – při přeostření se obraz skoro nemění, takže můžete dělat pěkné ostřící přechody.

Výhody objektivu:

• Špičková světelnost f/1.8 v celém zoom rozsahu (výborný pro low-light, práce s hloubkou ostrosti) .

• Velmi univerzální rozsah 17–50 mm (26–75 mm ekv.) – pokryje širokáče i portrétní záběry v jednom.

• Vynikající ostrost (centrum ostré už od f/1.8, po přiclonění ostrý celý obraz) .

• Krásný bokeh a přirozený přechod do neostrosti; 11 lamel clony pro jemné rozostření .

• Nízká vinětace a dobře korigované optické vady (minimální zkreslení, odolnost proti závoji).

• Extrémně rychlý, přesný a tichý autofokus díky HLA motoru (výborný na akci i video) .

• Kvalitní profesionální zpracování – kovový bajonet s těsněním, utěsnění proti prachu/vodě .

• Clonový kroužek s aretací a de-click funkcí, plus AF/MF přepínač a dvě užitečná funkční tlačítka.

• Interní zoom i ostření (objektiv nemění délku, lépe utěsněný a vyvážený) .

• Relativně kompaktní a lehký na danou světelnost – jen ~535 g . Pohodlně se nosí i na delší akce.

• Poměr cena/výkon: profesionální parametry za cenu kolem 900 USD (levnější než některé ekvivalenty).

Nevýhody a kompromisy:

• Větší rozměry a skoro dvojnásobná váha oproti ultralehkému 18–50mm f/2.8 (méně vhodné, pokud je prioritou kapesní rozměr).

• Bez optické stabilizace (spoléhá na IBIS těla nebo na světelnost; u delších časů nutno mít pevnou ruku nebo stativ).

• Mírně měkčí rohy obrazu na 17 mm při f/1.8 (pro krajináře nutno clonit na ~f/2.8–4 pro maximální ostrost až do krajů) .

• O 10 mm kratší maximální ohnisko než některé konkurenční zoomy (40 mm vs 50 mm, tedy ~60 mm vs 75 mm ekv.), může chybět kousek dosahu pro vzdálené objekty.

• Při zoomování dochází k posunu ostření (není parfokální), takže nelze plynule zoomovat během záznamu videa bez ztráty ostrosti .

• Cena je vyšší než u základních setových zoomů (odpovídá ale špičkové optice – investice pro náročné).

• Design je čistě moderní – nemusí vizuálně sedět těm, kdo preferují retro styl Fuji XF objektivů (subjektivní aspekt).

Závěr

Sigma 17–50mm f/1.8 DC DN Art pro Fuji X je podle mého názoru přelomový objektiv, který v APS-C světe dává fotografům nástroj dříve vyhrazený full-frame – světelný univerzální zoom. Z pozice profesionála zaměřeného na reportáž, portréty a cestování musím vyzdvihnout, jak moc mi usnadnil práci v terénu. Místo nošení tří objektivů mi často stačil jeden. Kvalitou obrazu (ostrostí i bokehem) se rovná pevným sklům, a zároveň nabízí flexibilitu kompozice zoomu. Samozřejmě, není to úplně kapesní sklíčko pro nenápadné momentky (na to mám u sebe třeba malou 27mm pancakes), ale přesto mě překvapilo, jak dobře vyvážené řešení to je – kombinace vysoké světelnosti, skvělé optiky a slušné mobility. Sigma opět potvrdila pověst řady Art: špičková optika v robustním balení. Jak trefně shrnul jeden diskutér: „A worthy successor to the 18-35mm f/1.8. Makes me glad that I’ve been waiting…“ . Také nelituji čekání – tenhle objektiv posunul moje Fuji X vybavení o level výš a těším se, jaké fotografie s ním ještě pořídím.

Zdrojové recenze a zkušenosti: Při psaní této recenze jsem vycházel z vlastních dojmů podložených testováním, a také z podnětů v recenzích a diskuzích komunity (např. první dojmy fotografů na Redditu , podrobné testy Dustin Abbott , oficiální informace Sigma , a další). Tyto zdroje se vesměs shodují, že Sigma 17–50mm f/1.8 DC DN Art nastavuje nový standard v kategorii APS-C zoomů svou světelností, ostrostí i zpracováním. Pokud hledáte univerzální objektiv pro Fuji X a jste nároční na obrazovou kvalitu, tohle sklo určitě stojí za to.

Odkaz na objektiv v e-shopu ZDE